Jirkova kovárna

5.5.2019 Jsem muž ve středním věku a co jsem chtěl, k tomu jsem se dopracoval. V korporátní sféře jsem postoupil dost vysoko, abych to mohl spokojeně doklepat klidně do důchodu, ale něco mi chybělo. Z koníčka se stala živnost.

Kovovýroba tak, jak ji provozuji je skvělá. Koupím základní materiál a vyrobím užitečný výrobek. Můj názor je takový, že svařování je tvoření, spojování, ovládání železa. Pocit, když si první zákazník koupil můj výrobek byl jako úspěšně složená zkouška, narození dítěte, první zbraň… hrdost a odpovědnost.

A kovárna je nadstavba. Je to 2*svařování. 🙂 Ještě než jsme se před deseti lety odstěhovali do vesnického domku, po večerech jsem listovat v mizerně okopírovaných kovářských skriptech. A nyní jsem se rozhodl si splnit jeden malý sen. Vlastní kovárnu.

Takže jestli chcete vidět slasti a strasti budoucího kováře, občas se podívejte sem nebo na náš Facebook.

Začal jsem sháněním literatury, mouder a základu – kovadliny a výhně.

http://drzakynadrevo.cz/wp-content/uploads/IMG_20190501_141413-1024x768.jpg

Tak mám další poklady. Z webu Svoboda pro kováře jsem zakoupil základní kladiva, kartáč a vlčka na zkoušku abych zjistil, že otvor v kovadlině je o dost větší. Navařím. 🙂

Dal jsem i inzerát na Bazoš, že poptávám kovářské vybavení. Ozval se mi pán od Prahy a výprava za kořistí to jistila. Kleště jsou zralé do pískovačky a na výměnu nýtů, ale jsou. Ventilátor to má za sebou, ale ohňové mísy jsou v pořádku. No nekupte to, když je to tak levné. 🙂 Uvažuji i o stavbě stabilní výhně.


Share